Vyhráli jsme další literární soutěž!

Ve víru štěstí
Berenika Malečková, 9. B

Modř, jakou světlo světa nikdy nespatřilo,
do víru příjemných myšlenek mne uvedlo,
jako teplá šála omotaná okolo mého krku,
bezpečí přece přišlo.

Odhodil oponu před mou tváří,
úsměv, který vyvolal tisíce hvězd,
ve svitu světla stále září,
jako světlo naděje.

Méně je někdy více,
takto nám to přece říkali,
od větru načervenalé líce,
vánek na čelo vtiskl mi letmý polibek.

Motýlí křídla,
barvy neobyčejnosti,
prolínají se jeden přes druhého,
je to něco mimořádného.

Všechny odstíny hnědé,
dva teplé kaštany,
chci ti dát to, co druzí nemají.

Mou důvěru.

Pocit nevyslovitelného komfortu,
avšak stále to není v pořádku,
něco se blíží,
uteč, prosím, dokud je čas.

Na již zamrzlé otisky bot,
dopadá chladný stín,
kousek opodál leží,
trny a zbytky růží.

V poslední hodině,
najdeš mne zde,
blízko naší domovině,
v prachu a kamení.